Hra na příčnou flétnu

Představ si nástroj, který dokáže znít jako jemný letní vánek, spokojené ptačí švitoření i jako divoká bouřka! Příčná flétna je tak trochu kouzelná hůlka ze stříbra. Na rozdíl od většiny ostatních dechových nástrojů nemá žádný plátek ani hubičku – tón v ní roztančíš jen tím, že do ní správně foukneš, podobně jako když pískáš na hrdlo skleněné lahve od limonády. Během chvilky z ní dokážeš vyloudit písničky, které znáš z pohádek, filmů nebo rádia. A když se podíváš zblízka, uvidíš spoustu nablýskaných klapek a páček, které pod tvými prsty fungují jako tajné tlačítko k hudebnímu kouzlení. S příčnou flétnou se nikdy nebudeš nudit – Můžeš s ní hrát v veselé partě kamarádů, v kapelách i v velkém orchestru, a dokonce s ní procestuješ svět od pohádkových melodii až po pořádný rock a jazz. Stačí se nadechnout a tvá vlastní hudební výprava může začít!

Příčná flétna patří k nejstarším a zároveň technicky nejzajímavějším hudebním nástrojům v historii. Přestože je dnes vyrobena ze stříbra, zlata nebo dokonce platiny, v orchestru ji stále najdete v sekci dřevěných dechových nástrojů, což je historický pozůstatek doby, kdy se vyráběla výhradně ze dřeva – způsob tvoření zvuku pomocí chvění vzduchového sloupce totiž zůstává neproměnný. První kosti se zářezy, které fungovaly na stejném principu, nacházejí archeologové již z období paleolitu, avšak obrovskou revoluci v její konstrukci způsobil v 19. století bavorský flétnista a vynálezce Theobald Böhm, který zkonstruoval zcela nový systém klapek a akusticky propočítal umístění hmatových otvorů tak, že z příčné flétny udělal extrémně pokročilý a dokonale ladící nástroj. Unikátností flétny je i to, že nemá žádný plátek ani hubičku – hráč tvoří tón usměrněním proudu vzduchu přímo proti ostré hraně retního otvoru, přičemž do samotného nástroje vniká pouze polovina vydechnutého vzduchu a zbytek proudí do prostoru, což dělá z hry na flétnu nástroj s největší spotřebou dechu ze všech dechových nástrojů. Moderní flétna nabízí úctyhodný rozsah tří až čtyř oktáv a díky Böhmovu mechanickému systému umožňuje neuvěřitelnou prstovou virtuozitu, rychlé arpeggia či širokou škálu zvuku od sametově hlubokých tónů až po zářivé výšky. Kromě klasické hudby, kde exceluje jako sólový i orchestrální nástroj v dílech skladatelů jako Claude Debussy či Johann Sebastian Bach, si našla pevné místo v moderním jazzu, rocku i lidové hudbě po celém světě.